V údolí, kam zapadá slunce
Listí pod sněhem je černé
A zatížené tichem
jelikož mrtvý nemá jméno
Mocností je unavená země
A i duše zimy vyjde mrtvá
z rozpuklého ledu
Přej si
Ať je jakýkoli čas, který se ti líbí
A přesto o nic méně nebudu ptákům závidět
Kouzelnou nevědomost
Se kterou na jaro čekají
Až dlouhé zimy acht opustí zohýbané větve
A na stezky padne zeleň trav
Pak i z nás vyjde, co je mrtvé
Anebo bez jména
(6.4.1996)