maeror poezie

Vaše souřadnice: maeror.net > maeror poezie > Země pro M´Graworan >

M'Graworan

Nelitujte mne
Vždyť sám jsem tomu chtěl -
Dohodl jsem se na společné lásce
Na smrti bezedné
Na staccatu starobylé noci
v havířském městečku

Kolem šel žebrák půlnoční
A holí vyryl do hlíny
Cestu k roztaveným zvonům
Které se znovu rozduněly
A drásaly život oddenky
poplašných milostí
Labutí bouřliváků

Víc!
Víc v kostech mrazí
S pohledem na zelené vody
A na hněď dlouhých vlasů -
Tak jsme se potkali
Tak jsme se chtěli
Nepoznat

A slepý hospodář byl naším svědkem
Když jeden druhého navzájem jsme si brali
Nestřídmě
V hořících polomech
Za vichrných nocí
V horách
M'Graworan!

Na stokrát děkuji divokým koním
hořících zápalnic
Na stokrát děkuji
Za všechno proklínání

Jaký je můj plamen?
Má barva
Nepřítomný dech
Zviklané naděje na poddolované skále?
Pět smyslů
v pěti živlech světa
V jediném životě

Překrásná balada zpívala o tobě
Jako o snu, který ohraničí smrt
Který obestře nevidomé oči pulsujícím strachem
Z neznámých nebezpečí
Z žalářů slzy

Byla jsi krásná
Byla jsi marnomarná
Jako kroužkování ptáků
Jak poslední kámen na kupecké stezce
Po níž se ubírám

Byla jsi krásná -
Proč jen jsi sama v sobě umřela
Znásilněná jedinou mou básní
O malé mořské víle?
M'Graworan!

M'Graworan!

(24.2.1996)

≈ zaznamenává maeror
[maeror od r. 1994]