Procházka Prahou
Až někdy zase udělám si čas
Projdu se rád
Znaveně opřený o všechno, o co jen budu ještě smět
O dlouhou javorovou hůl, kterou mi udělají vnuci
Abych už mohl odejít
Až jednou zase za pár let všechen čas bude můj
- nebo již budu mrtvý -
Vydám se zpátky vzpomínkou projít se na Boršov
Anebo Novým světem
Najít tam na kočičích hlavách malinké místo, kde veškerý tvůj smích
Prolnul se ve mně s nekonečnem
Až někdy zase udělám si čas
Budu tam v staré čtvrti nahlížet cizím do oken
Osudem v tichu zůstavený
A s ránou stále stejných slov, která mi zjevně stihla zarůst hloub
Zatímco vlasy vypadaly
A která stejně vždy přes všechnu tu snahu
Zůstala viset v půli cesty
Jak ten pán na křížku pod lípou u nás v ulici
Zatím však stojím tu
A ani o krok blíž
Splývám tu s nocí s korkovou podložkou
A strachy se až svírám:
Což nikdo se mnou ve mně nezůstal
Kromě těch ptáků kroužících nad šíjí Ořechovky?
Zas nad střechami pustá tma
Roztáhla žebroví
Za patou soumraku
(16.1.2005)