Odpolední vycházka
Přes okno kavárny
Snažím se najít v bílé tmě smutného listopadu
Alespoň jeden navigační bod
Abych se venku neztratil
Až vstanu od čaje
Alejí javorů za městem do kopce k nebi vyšplhám
Do míst, kde cesta zalomí se
Do mokré oranice
Nevyspalýma očima pohlédnu do sněžení
Do míst, kde vytuším rozbředlou čáru obzoru
A na hranici světa, do nějž se nepustím
Zas otočím se zpět
Z prokletí nemoci
Vylžu se jenom smrtí
Než došourám se domů
Budu mít chladnou večeři
(17.11.2004)