Poklady pro tebe
Je další smutná noc
A čas se rozpadl
Na slova starých madrigalů.
Tábor je tichý
Jen psi se zase rvou
A chraplavě řvou na měsíc
Jenž ani není zlatý -
Jen matně stříbrný
"Zlato je jako evangelium..."
Řekl mi Miguel
- Ten zpropadenej Mexičan -
A když se usmál
Chyběl mu jeden zub
"... následujme jej!"
A tehdy jsem ho zabil
Sedím sám na skále
A kdesi za mnou puštík loví vyplašené myši.
Když pod košili schovám dlaň
Políbím prsty vlídnou tvář
Zakletou do kameje
A je mi sakra jedno
Že nevím
Kdo to je
Možná
Že aspoň Bůh to ví
Že musíme mít sny
A krásné legendy
Je další trpká noc
Kolem je ticho
A já se bojím spát
"Ticho je jako evangelium..."
Řekl mi Miguel
(Snad to i znělo dojemně)
A brnkal si na svou španělku
"... ještěže máme slova!"
A tehdy jsem ho zabil
Šípek byl dávno odkvetlý
Když dolů pustým úvozem
Chodil jsem plavit osly z karavan
Do klidu modrých brodů
A třezalkových luk
"Samota je jako evangelium..."
Řekl mi Miguel
A jeho dech byl kyselý
S pachutí laciného rumu
"... ještěže máme lásku!"
A tehdy jsem ho zabil
Za chvíli vyjde slunce.
Okolo po tajemných kopcích
- Tak jako ozvěna -
Již skáče rudý anilín
Z propastí dýmějových mraků
Za kopci leží Eldorádo...
Je ráno.
Je další smutné ráno -
Z návrší vyřvávám madrigaly
Polykám slzy
A přitom se chci smát
Říkám si:
"Jsi bázen, Migueli
Jsi zatracenej blázen!"
Ale to spustí hráz
A já se rozřehtám
Až přidají se psi
I zmoklí oslíci
Možná
Že aspoň Bůh to ví
Že všechno mé snažení
Je jenom stopa po člověku
Zarostlá slovům pod kůži
Je ráno
Je další krásné ráno
Já mlčky zírám na kamej
A mapu s krajem Eldoráda
A vím
Že krásné je pro ně žít
Dokud jsou neznámé
Dokud lze kopce překročit
A stoupat do jiných
"Migueli," řekl jsem si
"Migueli, život je jako evangelium -
Ještěže..."
Ještěže...
A tehdy jsem vstal z mrtvých
(9.5.1998)