maeror poezie

Vaše souřadnice: maeror.net > maeror poezie > Tajemství pro tebe >

Jarní tání pro tebe

Ten smutek jakoby ještě byl
Posledním pohrobkem zimy

Však místo sněhu
Sklání se nebe vodopádem
A ve mně
- Sakra, to ve mně -
Pouští ta voda kořeny

Ledová tříšť motá se pod jezem
A kdosi pláče:
Přihořívá...

...přihořívá... přihořívá....

Mám hrozně velký strach
A přitom miluji...

Vlak zvolna klopýtá ve tříčtvrtečním rytmu
A míří po hrázi
Mezi dva rybníky

Ta malá holka
Co sedí naproti
Hrůzou má zjizven obličej
A rozrušeně křičí:
PANEBOŽE, VJEDEME DO VODY!
PANEBOŽE...

...samá voda...
...samá voda...

(21.3.1998)

≈ zaznamenává maeror
[maeror od r. 1994]