maeror poezie

Vaše souřadnice: maeror.net > maeror poezie > Světla na obzoru >

V kořenech toho stromu

Usnul jsem hluboko v kořenech toho stromu
Někdo mne hledal
A v tom nastalém šeru snad něco řekl pozpátku
Že jsem tam nikde nebyl

Usnul jsem hluboko v kořenech toho stromu
Špatně jsem rozuměl silnému přízvuku
Zda-li mi říká temné nebo jen nebezpečné
Usnul jsem hluboko
Světlo jsem neslyšel

Usnul jsem hluboko v kořenech toho stromu
Pak přišlo ráno z milosti
Jenomže něco přece jen
Stihlo se vtisknout hloub
Pod slepou přeleženou tvář

Nakonec jsem se nějak skrz otevřené oči
Na druhou stranu protlačil

(29.2.2000)

≈ zaznamenává maeror
[maeror od r. 1994]