maeror poezie

Vaše souřadnice: maeror.net > maeror poezie > Podzimní listy nového světa >

Nový dech

Tváře mi hoří
- Možná že zimou -
Oči
A ruce složené s ledabylým klidem
A přitom zmítané neustálým chvěním
Touhou dotknout se
Ochutnat
Pozřít
Snít

Schoulený uvnitř příbojové vlny
Rodím se bitý o skály
Vstřebaný v dávných rituálech
Které mě tlačí ven -
Kosti mi hoří
Vysychá rudá hlinka
A oči za těžkými víčky
Vylité olovem

Uprostřed víru
Či v bloku kamenném
Choulím se dovnitř
A tím se vzpínám ven -
Vynáším v pytlích na ohnutých zádech
Spoutaný dech
A slzy, krev

Rodím se v popelu
Zamrzlých tůních
Matovém zrcátku potaženém strachem -
Rodím se smrtí
Ve slovech

Poroučím srdci
Učím se mluvit
A dýchat
nový dech

(3.11.1998)

≈ zaznamenává maeror
[maeror od r. 1994]