Sobotní večer
Otevíráš dveře.
Strom ztrácí listy
A ty se snášejí na prázdnou lavičku
Stojící pod okny
Vycházím schody do druhého patra.
Klika je matná
A možná, že kdesi daleko právě v tuto chvíli
Letí ledňáček nad vodou
A křičí
Svým stínem
Stíráš z mých vlasů stín
A já nic neříkám.
Jsou totiž místa a jsou jména
Která se mi pletou
Jsou totiž chvíle
Které odmluvím
Do kouta pokoje
Jablečný koláč za chvíli bude hotový
A na gauči je pro mne připravená deka.
Stejně tak
Jen obyčejné věci
Stanou se zázrakem
(26.8.1997)