Dávno před Kolumbem
Pole je zorané
Sychravě rozjitřené
Do milionů okrově tenkých vln
Rozedmou jarních vůní
Na rozvrzané staré židli
Stojící pod oknem
Bez dechu klečím
A chci vidět tam ven -
Dotknout se obrazů
Kovové mraky chápou to nejlépe.
Snad proto mizí
a potácí se obzorem
Znovu se houfují
Jen aby byly jiné -
Jak dávno před Kolumbem
Snad právě proto
Když vzpomenu si na tebe
Cítím ten šalvějový dým
(16.2.1998)