maeror blog

Remorkér stojí na řetězech
U břehu zkaleného proudu
Nahoru dolů na dvě doby vln
Než zdymadlář se vrátí z oběda

Přestávka na poštu
A tvoje Chybíš mi znamená odloučení

Nahoru dolů trpělivě
Čtu tě už posté
rukama od hnědého uhlí

(27.2.2007)

Vzedmutý měsíc v záclonách
Tvá ňadra obšancoval
zas lépe než má dlaň

I když se snažíš zpovídat mne
unavenými prsty do páru
Jsi opuštěně celistvá
Až jsem se zadrhl

Mám za to že mne kolébá
Zarouškovaný obličej

(6.2.2007)

Líháme spolu v tmách
Kde vročení již není uvedeno
Kde šeptem vytlačené jméno
Dloube mne v levém boku
Jenomže na ten dluh jsem sám

Bolí mne
když se tě dotýkám
Právě to žebro
Které mi bylo odejmuto

(1.2.2007)

Jen podle zvykového práva
Rozepnu košili
Je ve mně slunce z terakoty
na chvíli v přísluní
A za ním krásná chrupavčitá tkáň
Úplně na hovno

Jen podle zvykového práva
Nemohu chtít abys mne s vyňatými slovy
Neodložila na kraj talíře

(29.1.2007)

Čas jako Corriolisova síla
Stáčí nás od přímek
Po kterých chceme jít

Chtěl bych tě nechat uvěřit, že budeš stále bleděmodrá
Až mineme se tvářemi

Čas jako obtažená žíla
Už teď se motá křivkou
V těch drobných mincích na zemi

(21.1.2007)

Za dveřmi celé nebe křižují hejna havranů
Říkáme dětem
Protože na tu dálku nepoznáme vrány
Protože na tu dálku doufáme
Že se někdo za nás modlí
Na celé nebe po dešti

Desátek snídaně
Zůstane po nás pod nohama

(23.11.2006)

Pod návsí pod strání
Sbíráme na křížaly
Tři fotky dětí na zimu

Přítomnost, která byla
Která se jako vadná chlopeň nedomyká
A někudy z nás utíká

Pod jabloněmi
Pod rukou

(31.8.2006)

Ve vzpomínkách
Omýváme kameny studenou vodou
Otevřenou tmou. Tak usilovně
Že všechno, co přijde
Bude jen celé světlo

Celé pokání v kapesním vydání
Na cesty

(30.8.2006)

Pes čeká za dveřmi
I tma je bez měsíce
Jsem prázdný jako půst
A slepá ruka laská klíč

Oba se bojíme
Psí obrys dýchá přerývaně
Jdu stíny na omítce, jsem půl, jsem uťatý
ráno se vydám pryč

Vidím ti na očích
Kdo mi noc přijde otevřít
Aby mne pustil domů

(24.8.2006)

Usnu ti vzápětí
V zápěstí hmatatelný stesk
Ruce, které mne obejmou
Jsou ruce
Které mne drží

Půjdu ti z kopce
A od deseti do pěti
Usnu ti vzápětí

Jsou ruce
Které mne nepustí

(16.8.2006)