Slunce z terakoty
Rozepnu košili
Je ve mně slunce z terakoty
na chvíli v přísluní
A za ním krásná chrupavčitá tkáň
Úplně na hovno
Nemohu chtít abys mne s vyňatými slovy
Neodložila na kraj talíře
Abych nezapomněl - na cestu byl vypraven nový Wagon. Tentokrát sice bez mé účasti, ale kvalitní až po koncová světla. Rozhodně doporučuji.
Zákon schválnosti funguje! Právě v době, kdy jsem neměl na aktualizace čas, kdy jsem si řekl, že bych se mohl začít trochu rozepisovat, kdy jsem se odhodlal vzít do ruky košťátko a udělat jarní úklid (vždyť je venku sluníčko a třináct stupňů!) a kompletně přebudovat web -
- tak právě tehdy mi sem začnou chodit lidi. Abych si teď připadal jako ten hostinský z Cimrmana (viz Hospoda na mýtince). A to všechno pouze proto, že jsem byl z neznámých důvodů označen za básníka.
Kdybych věřil, že to nebyl od autora (autorky) článku náhodný nález, asi by mne to i potěšilo, ale takhle? Abych vymetl pavučiny a přivítal hosty.
P.S. A slibuji - aspoň sám sobě - budu se snažit tu vymalovat co nejdříve.